Elektronická komunikace s občany roste
Zavedení bankovní identity, informační kampaň, ale možná i období pandemie spojené s karanténami znamenaly nárůst využití portálů, které občanům zprostředkovávají digitální služby. Nejpatrnější je to na státním Portálu občana.
Podle informací Ministerstva vnitra evidoval Portál občana k 1. lednu 2021 celkem 385 000 přihlášení, na konci roku už 1 580 841 přihlášení. To znamená více než ztrojnásobení počtu přístupů za jediný rok. Za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 byl také zaznamenán nárůst nových uživatelů o 251 675. K prvnímu lednu minulého roku to bylo 72 200 registrovaných uživatelů, na konci roku už více než 320 tisíc. Z cca 400 služeb, které portál nabízí či zprostředkovává, je nejžádanější výpis z Rejstříku trestů pro fyzické osoby (48 236 žádostí v roce 2021). Výrazný zájem je dále např. o výpis z živnostenského rejstříku (18 642 elektronických výpisů v roce 2021), výpis z bodového hodnocení řidiče (16 000 v roce 2021) nebo o elektronickou žádost o nový řidičský průkaz (16 000 žádostí v roce 2021 od spuštění služby 1. června 2021).
Jednoznačně se projevil nárůst uživatelů Portálu občana po přidání možnosti přihlášení bankovní identitou. Dá se říct, že touto cestou se dnes přihlašují tři čtvrtiny všech uživatelů portálu. Bankovní identita tak vystřídala v pozici hlavní způsobu přihlášení datové schránky, které měly ještě v roce 2020 podíl 56 % na přihlášení.
Zvýšený zájem o digitální služby registrovaly v uplynulém roce také územně samosprávné celky. Nárůst přihlášených uživatelů do svého portálu občana zaznamenali například ve Znojmě, a to z 494 na 688, tedy o téměř o 40 procent. V Prostějově počet přihlášených uživatelů dosáhl v roce 2021 na téměř 500 z původních 324, zvýšil se tedy o více než 50 procent. Nejčastějším úkonem, pro který prostějovští občané portál využili, byla žádost o dotaci. Právě pro řešení grantů a dotací se nabízí využití tzv. zastoupení právnických osob, které poskytuje Portál občana Gordic. Za právnickou osobu vždy musí jednat k tomu určená či zmocněná fyzická osoba. Po založení právnické osoby v portálu získá možnost při dalším přihlášení zvolit, zda chce jednat za sebe či za přiřazenou organizaci.
Jak je vidět, i tuto oblast, tedy poskytování podpory sportovním klubům nebo zájmovým sdružením na území města či kraje, jde snadno digitalizovat. A je zde určitě velký potenciál, protože třeba bývalá okresní města evidují většinou podobných žádostí o dotace či granty několik set. Ale zajímavých služeb může být na portálu více. V Třešti na Jihlavsku naleznete v detailu poplatku za komunální odpad kromě historie plateb a napojených poplatníků také přehled svozu popelnic s datem a identifikátorem vaší odpadní nádoby.
Tím jsme se na závěr dostali k oblasti, která je pro atraktivitu portálu občana každé organizace zásadní, a to možnosti úhrad poplatků. Její význam si uvědomili například ve městě Veselí nad Moravou, kde vedle zajištění el. podání digitálních formulářů pro řešení životních situací občanů požadoval i možnost plateb pomocí QR kódu či platební brány. Aby občany motivovali, zavedli 20% slevu u platby za komunální odpad pro ty, kteří se do portálu zaregistrují a platbu provedou elektronicky. Ukázalo se to jako dobrý krok. Přes platební bránu bylo za rok 2020 provedeno 304 plateb, v roce 2021 už to bylo 522. Veselí nad Moravou i díky tomu patří k premiantům co se týče procenta občanů zapojených do digitální komunikace s městem.
Výše uvedené může sloužit i jako náměty pro další města a obce. Jak se ukazuje, v současnosti už není z hlediska poskytování digitálních služeb problém v legislativě ani v technologiích. A nechybí ani erudice občanů jako jejich konzumentů. Digitální identitu jsme masivně používali například v souvislosti s očkováním a testováním na covid-19 nebo při sčítání lidu v roce 2021. Existují však stále rezervy v nabídce digitálních služeb, které by lidi zajímaly. A nedostatečná je pořád i jejich dostupnost a propagace. Není výjimkou, že město svůj portál občana schovává někde hluboko ve struktuře webu. Přitom by to mělo být naopak, občan by měl hned na první pohled vidět, kde se může přihlásit a co vše může digitálně vyřídit. Věřme, že i v tomto dojde ke zlepšení a veřejné digitální služby budeme využívat již brzy se stejnou samozřejmostí jako nákup v e-shopu.
Autor: Vladimír Přech – ředitel obchodně právní sekce společnosti Gordic